Copy
Otevřete si email v prohlížeči.

Proč newsletter?

Protože mi často zbývá hodně zajímavých nových informací, tak proč se o ně nepodělit. A také mě často zaujmou některé komentáře mých textů a byla by škoda, aby zapadly.

Pokud by vás takový newsletter jednou týdně bavil, přihlašte se k odběru, ať vidím, jaká bude poptávka. Díky. David Klimeš.

Konzervativec Kellner má novou nadaci

V létě se strhla menší debata, co komu chtěl naznačit nejbohatší Čech Petr Kellner úvodním slovem ve výroční zprávě PPF. Projevil strach o „složitě vybudovanou stabilitu a rovnováhu našeho světa“ a varoval před „ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot“. Tím samozřejmě nový konzervativní zápal Kellnera nemohl skončit. A neskončil.

Zatímco k pár slovům se v létě vyjádřil snad každý, zcela bez jakékoliv mediální pozornosti minulý měsíc vznikla nová nadace, která se rychle může stát v Česku jednou z nejvlivnějších. Nadace PPF.

Dosud se Kellner se svojí filantropií realizoval hlavně v rodinné nadaci The Kellner Family Foundation, PPF pak různě sama přispívala, nyní však přichází změna.

Přestože většina velkých firem si zakládá přísně apoliticky vypadající nadace, nejbohatší konzervativec Česka se s tím nemaže: „Účelem Nadace je přispívat k rozvoji občanské společnosti s důrazem na konzervativní hodnoty a svobodu, a to podporou vzdělávacích institucí; podporou rozvoje neziskových organizací, podporou zapsaných spolků a ústavů; podporou komunitního rozvoje; podporou CSR projektů; podporou projektů propagujících pluralitu názorů a respektu k ostatním; podporou volnočasových aktivit pro děti a mladistvé; podporou sportu; podporou kultury, umění a ochrany památek,“ stanovuje účel nové organizace. V čele je finanční ředitelka Kateřina Jirásková, k ruce má Vladimíra Mlynáře a Janu Sedláčkovou.

Dobrá zpráva to možná může být pro malá média rozplývající se nad Kellnerovou noblesou, případně přinášející konzervativní info do liberálního mainstreamu. Podle mých informací se už ani nepovažuje ve firmě za úplně šťastné, aby dost vyhraněný Institut Václava Klause dotovala PPF banka, kde má podíl i zcela jinak naladěná Praha (více v mém textu o PPF bance).

Co nový konzervativní zápal Kellnera přinese celému Česku, to je velká otázka. Možná nic. Ale na jaře jsem v obsáhlém textu o Kellnerově neuvěřitelném posílení v Česku zmiňoval i informaci z několika zdrojů, že Kellner stojí o Novu. Což už je teď zcela jisté.

Kdyby se vše podařilo, to už by byl nový konzervativismus, který by rozhodně nešlo v české veřejné sféře přehlédnout...

Klausova vysoce sofistikovaná čínská mise

Zápisky z cest pana prezidenta Václava Klause jsou už roky specifickým žánrem kombinujícím cestopis, dadaismus a změť sebraných poznámek pod čarou. I jeho poslední cesta do Číny si vysloužila pozornost mnoha pasážemi. Má nejoblíbenější je asi ta, kde se pan prezident nad talířem polévky smiřuje se světem: „Hůlkami jíst neumím, ale musím se přiznat, že jsem nemohl konzumovat – dobrou – čínskou nudlovou polévku, protože ty dlouhé nudle se lžící nabrat nedaly. Je to asi opravdu všechno složitější.“

Ale někdejší hlava státu si samozřejmě může psát, co chce. Horší je, když se v Klausových textech pro samou zábavu přehlédne to podstatné. Proč tam vlastně byl.

Jistě, oficiální verze zní, že na českém velvyslanectví na státní recepci přednesl zdravici. Že byl pozván, tomu odpovídá i osoba velvyslance Vladimíra Tomšíka, který se do Pekingu dostal jako kompromis vlády, Hradu a jedné nejmenované finanční skupiny. Klaus Tomšíka i kdysi dávno jmenoval do bankovní rady ČNB.

Jenže pak je tam ukryta jedna důležitá pasáž: „Navštívili jsme také jednu z největších bank světa, Bank of China sídlící v supermoderní budově. Jednání bylo vysoce sofistikované. O České republice leccos vědí.“ No, vědí, vědí. Aby nevěděli. Když obří banka z velké čínské čtyřky vstupovala 2015 na český trh, předseda představenstva banky Tchien Kuo-li zdůraznil i na to, jak banka skupině PPF zásadně pomáhala ovládnout O2. A banka je dosud jedním z významných financiérů Kellnera. A také je známo, čím více na východ, tím více se cení u jednání přítomnost vysoce postavených státníků. A bývalý prezident, to není málo. Jednání nepochybně skutečně byla velmi sofistikovaná.

Institut Václava Klause se o svých každoročních deset miliónů sponzoringu asi nemusí obávat, ať už půjdou dál přes PPF banku, nebo přes novou nadaci...

Když nejde Mafru prodat, tak proč ji nezastavit

Minulý týden jsem se dostal do docela absurdní situace. Česká televize má problémy u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, protože jsem v reportáži 168 hodin k hospodaření Agrofertu řekl: „Z poslední výroční zprávy Agrofertu víme, že na jedné straně se dotace podílejí až 40 procenty na konsolidovaném zisku, to je poměrně velký balík. A na druhou stranu také víme, že ten holding má 35 miliard úvěrů. To jsou prostě banky, které napůjčovaly té firmě, protože si myslely, že bude dělat dobrý byznys. A v té chvíli, kdy z toho ty dotace najednou dáme pryč, tak ten byznys nefunguje nebo funguje mnohem hůře. A já věřím, že banky, které úvěrují, se brzo začnou ptát, jestli je ten byznys udržitelný.“

Jestli tomu dobře rozumím, nevadí ani tak můj výrok, ale že nedostal prostor k reakci Agrofert. O prehistorickém způsobu šetření vyváženosti a objektivity českých mediálních rad se nebudu raději zmiňovat. Cituji jen údaje z výroční zprávy Agrofertu a na závěr dodávám zcela logickou věc, že výpadek dotací by jistě zajímal úvěráře.

Kauzička mě pobídla, abych se podíval na některé firmy Agrofertu, zda už se nemusí zastavovat kvůli starostem, které této kdysi velmi úspěšné firmě způsobuje její zcela neovladatelný zakladatel.

A ejhle. V rejstříku jednoho z největších mediálních domů Mafra na konci srpna přibyl tento zápis: „Obchodní závod společnosti MAFRA, a.s. je zastaven ve prospěch zástavních věřitelů, obchodních společností Komerční banka, a.s., se sídlem Na Příkopě 99/969, 114 07 Praha 1, identifikační číslo: 45317054 a Citibank Europe plc, se sídlem Dublin, North Wall Quay 1, Irsko, podnikající v ČR prostřednictvím Citibank Europe plc, organizační složka, Praha 5 - Stodůlky, Bucharova 2641/14, PSČ 15802, identifikační číslo: 28198131 a to na základě Zástavní smlouvy ze dne 17.6.2019 uzavřené k zajištění zajišťovaných dluhů tak, jak jsou definovány v této zástavní smlouvě, o čemž byl pořízen notářský zápis notářem Mgr. Karlem Uhlířem, č. NZ 244/2019.“

Prodat to nejde, ale zastavit zjevně ANO...

Komentáře: Kurz, nulový Babiš, nepracující manželka a kupředu, kanál

  • Českem se přehnal obdiv k zezelenalému Sebastianovi Kurzovi. To jistě je důležitý moment, ve čtyřech spolkových zemích už ÖVP a Zelení i spolupracují, ale centrální koalice je ještě dost daleko a podle mého na Kurzovi je pozoruhodné především něco úplně jiného. „Z evropské perspektivy je Rakousko mimořádně důležité. Je po Francii další fascinující laboratoří, zda lze skloubit mainstreamovou proevropskou politiku s tišením čím dál silnějších protestů a otřesů společenských identit, což je jízda na tygrovi. Ve Francii je tento politický mix lakován více liberálně, Kurz to v Rakousku zkouší více v konzervativních barvách."
    Z komentářů na sítích mě nejvíce zaujala debata se statistikem Michalem Škopem: Proč zklamaní voliči Svobodných nešli hromadně ke Kurzovi, ale i dost mezi nevoliče? A jak by se v Česku mohlo říkat těm voličům, které dokáží aktivizovat krajní politici, ale mainstream by nevolili a raději jdou zpět mezi nevoliče? Zkusil jsem navrhnout termín „identitáři“, nevím, každopádně debata o tomto typu voličů je hodně podstatná...
  • Expertů na Andreje Babiše má Česko kolem deseti miliónů, ale po zastavení trestního stíhání i ukončení dalších kauz mi v médiích chyběl text, že Babišovi se nyní výrazněji otevírá prostor si trochu svobodněji promyslet, co vlastně v politice dál. Tak jsem ho napsal: „Premiér si oddychl v několika kauzách a může teď chvíli v klidu řídit kabinet. Ale koaliční potenciál jeho strany je nulový a Agrofert chřadne – čas konečně poodstoupit?“
    V textu jsem použil nadsázku, že ANO má nyní nulový koaliční potenciál, po Babišově poodstoupení z exekutivy by mělo stoprocentní a každý by s ním chtěl vládnout. Zcela správně jsem za to od kolegy Petra Kamberského dostal vyčiněno, nulový samozřejmě není, to by ANO nevládlo. 
    Nicméně ta debata, jaká je nyní ochota s Babišem spolupracovat, není opravdu tak jednoduchá. Bez něj žádná vláda nemůže být, ale s ním zase každého koaličního partnera, pokud není dost silný, čeká jen zmar. ČSSD to ukazuje v koalici, KSČM při tiché podpoře. Babiš samozřejmě může do budoucna sázet na SPD či Trikolóru, ale to je dost nejisté. Mnohem chytřejší by bylo nechat nějakého partnera vedle sebe vyrůst na 20 procent, ale to se zdá nyní nemožné. Takže ten koaliční potenciál zas tak o moc výše od té nuly nebude...
  • Většina republiky minulý týden smutnila za nejslavnějšího českého zpěváka. Mnou spíše otřáslo, jak hloupě jsme tu začali velmi potřebnou debatu o případném rušení daňové slevy na nepracující manželku. „Ministryni práce Janě Maláčové patří dík za to, že otevřela debatu o smysluplnosti daňové slevy na nepracující manželku či manžela. Už menší dík ji však patří za to, že tu bitvu začala tím nejhorším možným způsobem a tak ji okamžitě u veřejnosti i prohrála. Těch 25 tisíc slevy je opravdu v daňovém systému hodně mizerně zakomponováno. Není ale nic horšího, než požadovat její selektivní rušení a nasměrování peněz do té nejkontroverznější věci, co nyní je na stole – tedy zálohovaného výživného, kdy by stát dotoval péči o dítě za rodiče, který neplatí, co má. Takový výkop debaty je zároveň i jejím koncem. Škoda.“
    Že je sleva na nepracující manželku opravdu horkým kandidátem na kulturní válku, jsem si pak potvrdil i z debaty na Twitteru, kde se sešlo vše od povzdechu akademiků nad úrovní médií a politiky, novinářů nad úrovní akademie a politiky a politiků na úrovní všeho...
    Na další alespoň dva roky je debata o této slevě spolehlivě zabitá.

Odsouzeni k Pirátům?

Myslel jsem, že moje knížka „Jak probudit Česko“ se soupisem potřebných ekonomických a sociálních reforem je už nějaký měsíc po své čtenářské expiraci. Přeci jen je to již přes dva roky stará věc. V roce 2017 jsem o navržených reformách mluvil s různými politiky, kteří si tu knížku koupili a zaujala je. Většinou je to dost zajímalo, často souhlasili, ale veřejně že nic takového říct nemohou, to by jim spadly preference.

Nyní to vypadá, že si to přeci jen ještě někdo z politiků tu a tam přečte, jako třeba nyní Mikuláš Ferjenčík.

„Se zájmem jsem přečetl knihu Davida Klimeše Jak probudit Česko. Je to nástin návrhu reformy daňového, sociálního a zdravotního systému ČR. Pár poznámek k tématu.

Předně děkuju za podněty, zvlášť jsem rád za návrh, který z liberálních pozic respektuje společenský konsenzus České republiky a nenechává se zavést na slepou uličku debaty o daňové progresi, nebo zásluhovosti důchodového systému. Místo toho se zabývá funkčností a udržitelností těchto systémů jako celku.“

Taková reakce potěší, byť dál je z textu zřejmé, že se určitě v mnohém neshodneme. Ale vzpomněl jsem si právě na ty politiky z roku 2017, k jejichž pozicím mám asi i blíže než k Pirátům. A vzpomínám si jen na strach a neschopnost přijít s jakýmkoliv hodnověrným programem. A na tom se vlastně nic nezměnilo.

Takže pokud se demokratická opozice konečně nevzpamatuje, tak je asi opravdu nevyhnutelně spousta konzervativců a pravých liberálů odsouzena k Pirátům...

A teď budete platit!

Všude se dnes píše, že za kvalitní média se musí platit, tak já se k tomu přidám. Pokud se vás dost přihlásí k odběru newsletteru a bude nějaké další číslo, tak bych vám rád vždy nabídl k možné podpoře nějakou mou oblíbenou neziskovku.

Podporuji už déle neziskovku pro seniory Život 90, bez jejichž služeb by spousta starých lidí měla o dost těžší život. A vzpomněl jsem si teď na ni jako první, protože jsem měl tu čest pro organizaci moderovat v pátek a sobotu Dny seniorů 2019, což je důležitá akce, kde se sejdou všichni od ministrů až po posledního výrobce kompenzačních pomůcek. Tak kdyby se vám chtělo...

Přihlašte si odběr newsletteru, sledovat mě můžete na sítích. Psát tipy, co vám v médiích chybí, taky. A zase za týden!

Twitter
Facebook
Instagram
Website
Email
LinkedIn
Copyright © 2019 David Klimeš, All rights reserved.


Chcete změnit zasílání newsletteru?
Můžete ho změnit nebo zrušit.

Email Marketing Powered by Mailchimp