Copy
Otevřete si email v prohlížeči.

Pěkné svátky a lepší rok 2021

  • Toto je poslední newsletter roku 2020, nebudu vám už do konce roku kazit svátky dalšími informacemi o českém byznysu a politice. Myslím, že tato poslední nálož postačí.
  • Přeji všem lepší a bezpečnější příští rok, než byl ten aktuální koronavirový. Je smutné, kolik se toho nepovedlo, ale na druhou stranu se také ukázala pozoruhodná sounáležitost a schopnost nás všech řešit za pochodu stovky zdánlivě neřešitelných věcí.
  • Jedna z věcí, která mě tento rok velmi bavila, byl newsletter. Jedním z největších nebezpečí pro novináře je, když ztrácí schopnost posoudit, co je a co není podstatné. V krizi je to důležité o to více. Mně pomáhal newsletter si každý týden ujasnit, co je důležité.
  • Abych si tento luxus mohl dopřávat, za to vděčím vám, kteří jste mě v reakcích opravovali, doplňovali a mnozí přispěli i finančně, aby newsletter pro jiné mohl být zase zdarma.
  • Poslední tip je předpokládatelný: pokud narychlo na poslední chvíli řešíte, co komu pod stromeček, můžete do toho zařadit i trvalý příkaz pro newsletter.
  • Děkuji všem, viru zmar a roku 2021 zdar.

Koalicím dorazily první miliony

Rok 2021 bude rokem volebním, výsledek sněmovních voleb – ať už budou v řádném či předčasném termínu – rozhodnou na docela dlouho o směřování této země.

Menší strany se již spojují a jejich spojenectví chce pomoci i byznys. Investor Jan Barta začal plnit svůj slib, že kdo z demokratických stran se spojí proti Andreji Babišovi, dostane svůj díl z až 30 milionů od něj a dalších partnerů.

ODS, KDU-ČSL a TOP 09 už obdržely první platbu. Bartův Spolek pro podporu liberální demokracie jim poslal v půlce prosince po 2,5 milionech korun. Další peníze mohou očekávat i spojující se Piráti a STAN.

Spolek Jana Barty, Dušana Šenkypla a Petra Krajíčka už také oznámil, jak bude peníze dělit.

  • „Nabídli jsme šesti parlamentním stranám (ODS, Pirátská Strana, ČSSD, TOP09, KDU-ČSL, Starostové a Nezávislí) dar ve výši 5 miliónů Kč, který je podmíněn spojením s jakoukoli nebo jakýmikoli ze zmiňovaných šesti stran a oznámením této spolupráce do konce roku 2020. Polovina této částky bude vyplacena v roce 2020 na základě oznámení spolupráce a druhá polovina v roce 2021 na základě schválení společných volebních kandidátek. Tato podpora, rozdělená do dvou kalendářních roků, splňuje požadavky na maximální výši podpory jednoho subjektu politické straně podle zákona o financování politických stran.“

Barta a spol. chytře nastavili pravidla tak, aby se koalice po obdržení peněz zase hned nerozpadly. 

Uvidíme, zda Bartova pobídka pro stále ještě - přes veškeré sliby -  velmi roztříštěnou opozici zapůsobí. Přeci jen jde o 30 milionů. Proti nim stojí rekordních 1,8 bilionu, které premiér od poslanců dostal ve zcela fiktivním státním rozpočtu na útratu ve volebním roce.

Česko plave do investičního fondu Tří moří

O vládní rezervě se nyní jedná především kvůli pozoruhodné rozpočtové komedii, kdy do ní převede kvůli KSČM armádních 10 miliard korun, aby se počátkem ledna zase převedly armádě. Z rozpočtové rezervy ale brzo odejdou mnohem zajímavější peníze.

Ministr průmyslu Karel Havlíček chce vstup Česka do Investičního fondu Iniciativy Tří moří. Pro ty, kdo neví, o co se jedná: Iniciativa Tří moří má za cíl podporu zemí severojižního pásu od Baltského moře k moři Jaderskému a Černému, a to především v ekonomických oblastech. V současné době jde o Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Českou republiku, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko.

Nyní se od politických deklarací dostává k něčemu reálnému. Deficit investic do strategických oblastí infrastruktury, energetiky a digitalizace narostl mezi zeměmi západní Evropy a střední a východní Evropy dle propočtů tohoto společenství až na 1,16 bilionu eur. Vznik investičního fondu, který by měl deficit snížit, před dvěma lety podepsalo Lotyšsko, Polsko, Česká republika, Slovensko, Chorvatsko a Rumunsko.

Lídrem je jednoznačně Polsko, které do fondu přes státní rozvojovou banku BGK nalilo 750 milionů eur. Aktivní je i Rumunsko, skrze veřejnou banku EximBank vložilo 20 milionů eur, následovalo Estonsko či Lotyšsko.

Nyní by se mělo přidat Česko:

  • „V případě schválení materiálu Česká republika investuje taktéž minimální vklad ve výši 20 milionů EUR, kdy bude Ministerstvu dopravy z rezervy státního rozpočtu převedena odpovídající částka, která bude následně poskytnuta formou účelové dotace Českomoravské záruční a rozvojové bance, a.s. (dále jako „ČMZRB“).“

Projekty by se měly hodnotit výhradně dle ekonomického přínosu, ale to je naprostá iluze. Konec konců Česko v materiálu už zmiňuje i nesmrtelný kanál DOL, který s ekonomickou efektivitou nemá zhola nic společného:

  • „Česká republika navrhla společně s polskými partnery do tzv. prioritních projektů vodní koridor Dunaj – Odra – Labe. Dále se plánuje navržení projektů vysokorychlostních železničních tratí. Prioritní projekty partnerských zemí mají v několika případech přesah do České republiky, například v rámci slovenského projektu železniční trati Devínska Nová Ves – státní hranice, který se nachází na hlavním koridoru mezi zeměmi. Dle dosavadních plánů 3SI by měla právě dopravní infrastruktura získat největší objem investic.“

Iniciativa Tří moří vzbuzuje už i zájem západních diplomatů. Ne vždy pozitivní. Především němečtí politici se bojí, zda si Polsko nedělá svou sféru vlivu, která přispěje k dalšímu prohloubení propasti mezi západem a východem EU.

Uprchlíci budou dál bez papírů

Po letitém ping-pongu mezi vládou a ombudsmanem docházíme k nulovému výsledku v jednom docela podstatném sporu. Ač heslem premiéra je „Ani jeden uprchlík!“, ve skutečnosti jich je zde - jako v každé evropské zemi - samozřejmě hodně a veřejný ochránce práv už delší dobu upozorňuje na zoufalý právní stav některých z nich.

V průběhu let 2018 a 2019 zahájila tehdejší veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová v návaznosti na podněty několika stěžovatelů postupně tři šetření týkající se postavení žadatelů o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti. Všechna šetření směřovala na postup Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky. Ministerstvo vnitra totiž žadatelům po podání žádosti o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti zákona o azylu nevydalo žádný doklad vymezující jejich právní postavení a ani jinak neupravilo jejich právní status po dobu řízení. V důsledku této skutečnosti například neměli přístup do systému veřejného zdravotního pojištění a nebylo jim umožněno ubytování v jednom z pobytových středisek spravovaných Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra.

Šabatová navrhovala, aby ministr vnitra přiznal žadatelům o určení postavení osoby bez státní příslušnosti právní postavení analogické žadatelům o mezinárodní ochranu ve smyslu zákona o azylu. To zahrnuje, aby všem žadatelům vydal průkaz žadatele (srovnatelný s průkazem žadatele o mezinárodní ochranu); umožnil využití služeb pobytových středisek žadatelům, kteří o to projeví zájem; informoval veřejné zdravotní pojišťovny o právním postavení žadatelů, a zajistil tak přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění.

Ale ministerstvo řeklo ne a na žádný kompromis nepřistoupilo.

Nástupce Šabatové Křeček proto nyní píše na vládu závěrečnou supliku, výsledkem ale bude zachování stávajícího stavu, než se díra v zákonech jednou v nějakém mezinárodněprávním sporu ošklivě Česku vymstí.

  • „S vyjádřením ministra vnitra se neztotožňuji. Závěry obsažené ve zprávách o šetření jsou dostatečně podepřeny již existující judikaturou soudů, která ztotožňuje postavení žadatelů o přiznání postavení osoby bez státní příslušnosti a žadatelů o mezinárodní ochranu. Návrh novely zákona o azylu a zákona o pobytu cizinců pak nepovažuji za dostatečné opatření k nápravě, jelikož žádným způsobem neřeší situaci stávajících žadatelů. Ministerstvo vnitra tedy odmítlo provést navrhovaná opatření k nápravě.“

Babiš předkládá romskou strategii

Když už jsme u neřešených problémů. Premiér má pod sebou i odbor lidských práv, takže oficiálně právě on navrhuje vládě novou Strategii romské integrace 2021-2030. Protože to Babiš ve skutečnosti samozřejmě nepsal, není tam naštěstí nikde zmiňován jeho smutně proslavený výrok z roku 2016: „To, co píšou v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“ Naopak strategie výrazně varuje před anticiganismem.

Není prostor zde celou strategii opisovat, snad o ní vznikne veřejná debata, zda je dobře a realisticky napsaná. Zatím jen uvádím její hlavní cíle:

  • Snížit míru anticiganismu

  • Zvýšit úroveň dosaženého vzdělání Romů

  • Zajistit rovný přístup Romů ke kvalitnímu bydlení

  • Zajistit rovný přístup Romů k zaměstnání

  • Zajistit rovný přístup Romů ke kvalitní zdravotní péči a sociálním službám

Speciálně ve vzdělávání bychom už asi měli být dál. 34 procent romských dětí ve věku od čtyř let do věku zahájení povinné základní školní docházky navštěvovalo předškolní vzdělávání. Děti z obecné populace navštěvovaly předškolní vzdělávání 2,5 krát častěji (86 procent).

57 procent romských žáků ve věku 18–24 let předčasně odešlo ze vzdělávání ve školním roce 2015/2016. Obecná míra odchodů ze vzdělávání se pohybuje kolem šesti procent.

A nejsmutnější statistika: I přesto, že meziročně došlo ke snížení počtu škol s více než 34 procenty romských žáků ze 147 (2018) na 133 (2019) a snížení počtu škol s více než polovinou romských žáků ze 70 (2018) na 69 (2019), počet škol s více než 75 procenty i 90 procenty romských žáků meziročně vzrostl.

Pětkrát krátce

  • Sberbank se pouští do dluhopisového programu za 15 miliard. Prospekt je už schválený ČNB. Doba trvání programu, během které může emitent vydávat jednotlivé emise dluhopisů v rámci programu, činí 15 let. A snad ještě citát: „Cílem Sberbank Europe jakožto nedílné součásti skupiny Sberbank Rusko je budovat trvalé mosty mezi Ruskem a evropskými trhy.“
     
  • Jaromíra Soukupa už přestala bavit hra na schovávanou s jeho kyperskou firmou Generra, kterou s gustem používal, když zároveň ve svých estrádách útočil na využívání různých daňových rájů. V listopadu si sedl do vedení firmy.
     
  • Poprvé z médií: Klidně se smějte dál kolážím Tomáše Břínka, ale už ne jeho logu. Zaregistroval si TMBK jako ochrannou známku.
     
  • Podruhé z médií: Projekt Flashnews vzbudil dost výrazný odpor mnoha mediálních domů. Svéráznou reakci nyní podniká vydavatel Práva Borgis. Registruje si ochrannou známku Flashnews i Flashnews.cz.
     
  • A trochu charity na závěr. Vládce Národohospodářské fakulty VŠE docent Miroslav Ševčík přispěl deseti tisíci Trikolóře. Nejspíše na něj zapůsobil brilantní rozbor ekonomických dopadů epidemie od Václava Klause: „Když vás má něco trefit, tak vás to trefí.“

Komentáře

Ještě horší daně, než jsme čekali. Strany berou ztečí státní kasu i vlastní voliče
"Senát v potyčce se sněmovnou naprosto vyhořel. Partajní zájmy zvítězily nad zájmem republiky. A to i přesto, že si tím politici nepomohou ani u svých vlastních příznivců."

Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždy
"Je druhá polovina prosince a poslanci musí odkládat schvalování státního rozpočtu na příští rok, protože pro něj vláda nemá dost hlasů. Někde okolo mezitím navíc poletuje nepříliš promyšlené snižování daní za 100 miliard, které ani není součástí rozpočtu. A nikdo neví, jak to celé skončí. Stupeň nejistoty v celé ekonomice a společnosti razantně stoupá k nebezpečným hodnotám."

Už stovky hospod deklarují odpor vůči vládním nařízením. Je to nebezpečná situace
Česko se kvůli rostoucímu tempu šíření nákazy covidem-19 vrací k částečnému uzavírání ekonomiky. Od pátku neotevřou například stravovací zařízení. Vláda vyčlenila na jejich podporu 2,5 miliardy korun. Mnozí majitelé restaurací ale tvrdí, že opatření jsou likvidační. Jak vážná situace v pohostinství je?

Hitparáda 2020

Místo čtení na závěr vybírám deset textů, které tento rok v newsletteru zaujaly. Snad jich příští rok zase pár bude.

  1. Když jsem koncem ledna přišel s informací, že ministr Havlíček sundá vedení ČTÚ a místo Jaromíra Nováka přijde Hana Továrková, ještě jsem vůbec netušil, co za divokou kovbojku z aukce nakonec bude.

  2. Story o tom, jak se lobovalo za 150 miliard bankovních záruk vlastně vůbec do médií nepronikla. Dosud mi to přijde dost neuvěřitelné.

  3. Už v červnu jsem varoval před tím, jak si ministerstvo průmyslu představuje vyvlastňování u „superkritických surovin“. Nakonec toto podivuhodné finále politické akce lithium opravdu prošlo.

  4. Jestli je něco absurdní zakázkou roku, tak určitě projektant nové zlínské nemocnice. Tam se sešlo snad vše. Nejlepší je ta fraška, jak se nikdo neznal k tomu, kdo namaloval detailní rozkres nemocnice.

  5. Národní plán obnovy, další pramálo v detailu rozebrané téma v médiích. Hlavně že tuto unikátní investiční příležitost využijeme na nákup říčních lodí.

  6. Další nový fond, který hrozí blamáží, je ten Modernizační.

  7. Dosud se nikde nezveřejnil detailní plán nového šéfa ÚOHS Mlsny na přestavbu úřadu. To je škoda, protože navrhuje dost razantní změnu.

  8. Vůbec nikde nikdo neřeší de facto pohřeb důležité databáze veřejné kontroly – Centrálního registru oznámení. To se ještě velmi vymstí.

  9. Když jsem tu jako první informoval o finálním kompromisu daňového balíčku ze Senátu, přál jsem si velmi, abych měl špatné informace.

  10. Stejně tak když jsem zjistil, že zatímco v okolních státech očkovací plán připravují už měsíce, zde to má poradenská firma stihnout za deset dnů přes svátky. Když si očkování vzal pod sebe sám premiér, znervózněl jsem ještě více.

Jak podpořit newsletter

Konec newsletteru. A pro vás tradiční možnosti:

Doporučuji zvolit kombo.

A těším se příští rok.

David Klimeš

 

Twitter
Facebook
Instagram
Website
Email
LinkedIn
Copyright © 2020 David Klimeš, All rights reserved.


Chcete změnit zasílání newsletteru?
Můžete ho změnit nebo zrušit.

Email Marketing Powered by Mailchimp