Copy
Otevřete si email v prohlížeči.

Nový plán záchrany venkova

Stát vytváří už zase další koncepci. Ale tentokrát výjimečně opravdu důležitou. Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo nový plán rozvoje venkova. Na vládu by se mohl dostat možná ještě před koncem roku, měl by platit do roku 2027 a už nyní o ní probíhá urputná debata v odborných kruzích. Motto koncepce zní až podezřele krásně: „V roce 2027 je venkov územím, ve kterém se dobře žije a o němž se říká, že se v něm dobře žije“.

Že něco takové je potřeba vytvořit, o tom není sporu. Materiál správně říká, že „je potřeba definovat jednoznačné strategické směřování podpory rozvoje venkova tak, aby nebyla prvoplánová, bez jasné vize a cílů“. Což je vlastně popis přesně toho stavu, který tu byl dosud.

Venkov přitom potřebuje razantní podporu. V létě jsem psal celý velký materiál „Český venkov umírá. Vysávají ho velká města, starostové vesnic se ztrácí v chaosu dotací“.

Je však sporné, zda na to jde koncepce správně. Vyjmenovává pět strategických cílů, proti kterým se asi nedá nic vytknout: Stabilní populace venkovských oblastí charakteristická vysokým lidským a sociálním kapitálem. Dostatečná infrastruktura a vybavenost venkovských sídel zajišťující kvalitní život obyvatel. Zdravé, rekreačně atraktivní, biologicky rozmanité a klimaticky stabilní životní prostředí venkova. Výkonná, stabilní a diverzifikovaná ekonomika venkova umožňující seberealizaci obyvatel venkova. A rozvinuté víceúrovňové strategické plánování a řízení rozvoje založené na znalostech a úspěšná spolupráce obcí.

Pak se ale už jen hromadí změť již existujících dotačních titulů bez jakékoliv reformy. Ty by jednoznačně potřebovaly proklestit, lépe zaměřit a nechat řídit jedním, dvěma ministerstvy.

Jak špatně podpora venkova funguje, jsem v textu ilustroval právě na chaosu dotací třeba okolo venkovské školy, kterou chce obec za každou cenu udržet: „Pokud se starosta menší obce rozhodne přifouknout školu, tak by měl umět požádat o výše zmíněnou dotaci u ministerstva financí, školní hřiště ale vylepšit z programu "Podpora obnovy sportovní infrastruktury" ministerstva pro místní rozvoj, mateřskou školu v přízemí vyřešit s ministerstvem školství v programu "Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky v letech 2019 a 2020", inovovat výuku přírodopisu z programu "Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta" ministerstva pro životní prostředí, od stejného ministerstva si zařídit větší školy v přírodě z programu "Ozdravné pobyty", vlastivědu inovovat s ministerstvem kultury v programu "Výchovně-vzdělávacích aktivit v muzejnictví", děti cizinců podpořit z programu MŠMT "Podpora vzdělávání cizinců ve školách", nadané žáky opečovávat z programu "Excelence základních škol", ale asistenty najmout z programu "Financování asistentů pedagoga".“ Takový Kocourkov musí už skončit.

I když se okolo koncepce - až ji zaregistrují novináři a politici – jistě strhne kritická debata, materiál je důležitý už jen tím, že seskládává neradostné dostupné statistiky a údaje.

Pro ilustraci třeba jen tento obrázek výrazných přírůstků a úbytků obyvatel za posledních 30 let. Může opravdu dlouhodobě prosperovat republika, kde se každý chce z venkova přestěhovat do hlavního města? Těžko.

Kellnerův Cirq

Přestože Česko nyní žije přechodem na DVB-T2, tak mě mnohem více zajímá, kdy přepneme na Cirq.

Když na konci října skupina PPF oznámila nákup nejsledovanější české televize Nova a dalších stanic ve střední a východní Evropě od CME za 48 miliard korun, vzbudilo to pochopitelně vlnu obav o osud mediálního trhu. Takové obavy jsou zcela oprávněné, ale snažil jsem se v komentáři upozornit, že nikdo nevydá skoro 50 miliard na to, aby ovládl pár politiků, které už stejně ovládá, v jedné menší středoevropské zemi.

Mnohem větší smysl dává vybudování mediálního byznysu budoucnosti, kdy ovládáte nejrůznější moderní telekomunikační kanály (Cetin, O2 atd.) a pokusíte se je propojit s obsahem (koupě Novy a dalších stanic).

Jak by se ale Kellnerův multikanálový „Netflix pro Východ“ mohl jmenovat?

Shodou okolností po celý rok probíhá registrace ochranné známky Cirq, v říjnu byla zveřejněna přihláška a v listopadu to pokračuje dál žádostí o mezinárodní zápis.

PPF žádá ochranu na široký seznam výrobků související s telekomunikacemi, internetem, médii a financemi. K tomu jsou již zaregistrovány domény s národními koncovkami od nás až po Slovinsko, kam až shodou okolností sahá televizní impérium kupované od CME.

Rusnok: Cítím strach ECB vystoupit z nenormální měnové politiky

Do dlouhého a zajímavého rozhovoru s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem se mi už bohužel nevešly otázky a odpovědi na vztah ČNB a Evropské centrální banky. Tak zde. Přitom je to opravdu důležité. V eurozóně se čile debatuje, jaká jsou pravidla nového „nenormálního normálu“, kdy neznámo kam zmizela inflace a ECB neustále drží sazby v záporu a intervenuje.

A nás musí zajímat dopad na Česko. Guvernér tak bez milosti třeba říká, co je důvod nynějšího výhodného refinancování státního dluhu. Opravdu ne skvělá kondice českých státních financí, jak tvrdí dokola čeští politici, ale především to, že trh nás vidí vedle eurozóny a my inkasujeme jejich nízké úroky.

 

  • DK: ČNB má sice nezávislou měnovou politiku, ale nemůže nehledět na politiku Evropské centrální banky. Co čekáte od nového vedení Christiny Lagardeové? Stane se nenormální stav záporných sazeb a skupování státních dluhopisů novým evropským normálem?

 

  • JR: Může to tak vypadat, když něco trvá deset let těžko tomu už říkat výjimka. Asi se Evropa posouvá do stavu, kdy i v čase konjunktury, byť mírné, tu budeme mít nízké až záporné úrokové míry. A v období jen mírného ochlazování k tomu ještě budeme přidávat kvantitativní uvolňování a další expanzivní opatření.
    To pořád musím označit ze svého pohledu za nenormální, ale zároveň rozumím složitosti rozhodování ECB. Paní Lagardeová, stejně jako její předchůdce pan Draghi, volá po tom, aby vlády byly fiskálně aktivnější, což dosud nebylo příliš vyslyšeno.
    My nikdy nekritizujeme své partnery z jiných centrálních bank a zcela rozumím složitosti situace ECB, ale je pravda, že je za tím trochu cítit strach vystoupit z nenormální měnové politiky.

 

  • DK: Jak moc prokapává tato politika ECB do úvah ČNB? To přeci nejsou už jen sazby, třeba penzijní fondy už ani neví, jak vydělat...

 

  • JR: To je jasné, že prokapává. Nejsme imunní ostrov. Naše dlouhodobé sazby jsou ovlivňovány okolím. Vezměte si sazby na českých státních dluhopisech. Přestože ČNB je trochu někde jinde, dluhopisy konvergují k tomu nízkoúročenému prostředí eurozóny.
    Bereme ohled i na velikost úrokového diferenciálu vůči eurozóně. Ale naše samostatnost v měnové politice je teď poměrně velká mimo jiné i proto, že koruna je do značné míry vůči tomuto diferenciálu imunní a umožňuje nám držet alespoň trochu normální úrokové sazby.

Pražáky čeká mýto

Když se řekne mýto, pozornost se nyní upíná především k nepříliš zvládnutému přechodu silničního mýta od Kapsche pod křídla PPF, kde nikdo nemůže odhadnout, jak to nakonec dopadne.

Ale vedle toho vzniká ještě jedno neméně důležité mýto. Minulý týden poradenská firma Ernst & Young vysoutěžila za milión zakázku Prahy na design nového mýtného systému v hlavním městě.

Trocha historie: noví vládci Prahy nejprve koketovali s nízkoemisními zónami, pak pochopili, že bez dostavění okruhu to opravdu nemohou, aniž by neskončili defenestrací. Takže teď chtějí vymyslet systém, kterým by do konce volebního období mohli tu a tam zkasírovat řidiče řádově o desetikoruny denně.

Jenže to zase na magistrátu nedokáží vymyslet. Poradenská firma tak musí za Prahu posoudit „možnost stanovení mýta jak s ohledem na emise jednotlivých aut, tak na kategorie nákladní dopravy“. Což vypadá, že osobáky by mohly třeba i uniknout a nad 3,5 tuny by se řidič prohnul.

Jasného ale v tuto chvíli zjevně není nic. EY mají vymyslet jak rozsah oblastí, tak výši poplatků, zajistit kontrolu i vypracovat ekonomický model a časový rozvrh.

Takže všechno. Shoda je mezi vládci Prahy zjevně jen na tom, že mýto chtějí, byť nevědí vůbec jak.

Občanská válka o stavební zákon

Vypukla bitva o určitě nejdůležitější normu roku, možná i celého období vlády Andreje Babiše – o stavební zákon.

Kritika je jednoduchá, ale řešení už ne. Ano, stavební zákon de facto napsala Hospodářská komora, což je nepřijatelné. Ale také je pravda, že ministerstvo pro místní rozvoj je tak sklerotické, že by normu nikdy nesepsalo. Ano, návrh omezuje některé zájmy. Ale bez toho se opravdu v rychlosti a kvalitě výstavby neposuneme dál...

Mluvil jsem o zákonu jak s odpůrci (předseda Svazu měst a obcí František Lukl odmítá odebrání pravomocí obcím a říká, že nejprve by se měly pod jednu střechu dát státní dotčené orgány), tak s příznivci (ekonom Michal Mejstřík se podílel na přípravě normy, obhajuje nový Nejvyšší stavební úřad a především specializaci a digitalizaci).

Kvůli rozhovorům jsem si ten materiál musel načíst, a laicky jsem spíše pro, dá se z toho vycházet, fikce souhlasu není nic neobvyklého, ale jak bude využívaná, to ukáže až praxe.

Ať už se nakonec zákon ještě změní jakkoliv, toto by z něj mělo zůstat a v nějaké formě do konce volebního období přijato:

„Velké množství povolovacích procesů, které vzniklo pro umísťování a povolování staveb podle stavebního zákona jeho postupnými novelizacemi (územní řízení, územní řízení s EIA, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s EIA, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, ohlášení, stavební povolení a veřejnoprávní smlouva nahrazujících stavební povolení) se zrušuje a jako jediné řízení se stanoví řízení o povolení stavby.
Cílem procesní úpravy je, aby bylo vedeno pouze jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím. Včetně odvolání a soudního přezkumu by mělo být řízení skončeno do 1 roku.“

Komentáře: O svobodě k, ultimátum pro opozici, lidovecký restart, ten správný Babiš na Ukrajině, nová pravidla boje o Hrad a nemovitostní daň podle Rusnoka

  • Ohlížení máme za sebou, teď je čas na rande s budoucností. Vědět, co nechceme, nestačí. "Svobodu od" už máme, chybí nám ale "svoboda k" - smysluplná vize, jak dosáhnout toho, aby nám i našim dětem bylo "líp".
     
  • Ultimátum neměl na Letné dostat Babiš, ale opozice. Víkendové protesty i oslavy ukázaly, že Češi nechtějí být jen diváky svého osudu. Skvělá zpráva. Opravdovou změnu ale jen plná náměstí nepřinesou. Potřebujeme se vrátit ke starému dobrému střetu politických stran.
     
  • Lidovce čeká restart. Snad se jim podaří, Česko je potřebuje. KDU-ČSL dostane novou šanci vybrat si šéfa, který bude schopný ubránit u nás skutečný konzervativismus proti tomu nebezpečnému.
     
  • Tentokrát je na Ukrajině ten správný Andrej Babiš. A zaslouží pochvalu. Česká politika již roky trpí velmi naivní představou, že když nás od Ruska dělí několikero hranic, můžeme se na východní politiku vykašlat. Nebo v horším případě jít rovnou na ruku Moskvě. Je dobře, že český předseda vlády svou cestou dává jasně najevo, že oblast někdejších evropských sovětských satelitů drží pevně při sobě a nechce se vracet do minulosti.
     
  • Hilšer pochopil nová pravidla boje o Hrad. Ostatní se zatím připravují na minulost. Kdo by si opravdu rád sedl do prezidentského křesla, tomu už běží odpočet. Po odchodu Miloše Zemana se nebude proti komu vymezovat. Uspěje ten, kdo objede republiku a se sháněním hlasů začne včas.
     
  • Jiří Rusnok: Žádná velká krize se neblíží. Měli bychom mít vyšší daň z druhého bytu.
    S guvernérem České národní banky o armagedonu, nedostupných bytech, euru, Češích v Chorvatsku a nutnosti rychle se rozhodovat.

Vtip týdne

Nemohu odolat zařadit novou rubriku vtip týdne. A začínáme hned energetickým kameňákem:

Uhelná komise představí scénáře pro konec pálení uhlí v Česku v lednu. 
Prodej nejšpinavější elektrárny Počerady, pro jejíž zavření a neprodání soukromníkovi je spousta velmi dobrých důvodů, bude dokončena již v prosinci.
(Hořký smích...)

A teď budete platit!

Nakonec nabízím zase k podpoře nějakou z mého pohledu důležitou neziskovku.

Projekt "Ženy jsou... a chceme, aby byly slyšet!" mi přijde velmi smysluplný. "Vybudujeme českou on-line databázi expertek, díky které budou moci organizátoři/organizátorky debat a panelů nebo novináři/novinářky snadno najít odbornice na zahraničně-politická témata". To jako novinář chci. A vy?

Přihlašte si odběr newsletteru, posílejte mi tipy, o čem se v médiích nepíše. A díky, že vás je už skoro pět stovek. Sledovat mě můžete na sítích. A zase za týden! 

Twitter
Facebook
Instagram
Website
Email
LinkedIn
Copyright © 2019 David Klimeš, All rights reserved.


Chcete změnit zasílání newsletteru?
Můžete ho změnit nebo zrušit.

Email Marketing Powered by Mailchimp