Copy
Otevřete si email v prohlížeči.

Co nového kromě rozvratu státu

  • Hlavní zprávou je nepochybně zešílení sněmovny, která odsouhlasila prudké snížení daní zaměstnanců i zvýšení základní daňové slevy, takže to máme k plánovanému deficitu 320 miliard dalších 128 miliard dalších každoročních výdajů.
     
  • Ač Senát při projednávání rozpočtu na další rok nemá hrát žádnou roli, protože kvalifikovaný rozpočet už jen počítá se schválenými příjmy a výdaji a je tedy pouze věcí sněmovny schválit rozpočet bez pomoci horní komory, nyní je Senát paradoxně poslední záchranou před rozkladem veřejných financí, protože může sněmovně ještě vrátit daňové změny. A podle mých informací se o to Senát pokusí, ale nikoliv jak chce ministryně financí, tedy nechat sazbu a zrušit navýšení slevy na poplatníka. „Chceme upravit několik málo parametrů, abychom dali rozumnou šanci sněmovně to odhlasovat,“ říká jeden ze senátorů. To může znamenat například mírné snížení navýšení slevy a zároveň sazbu na 18 procent.
     
  • I senátoři ODS jsou podle mých informací rozštěpení a mnozí jsou ochotni hlasovat proti nápadům své vlastní straně ve sněmovně. Jde o jeden z dalších tragických důsledků pomýlené politiky Petra Fialy.
     
  • Děje se toho ale mnohem více. Urputný český boj proti migrantům ve skutečnosti znamená navyšování počtu míst pro kvalifikovanou ekonomickou migraci, především z Ukrajiny a Filipín. Je také hotový už velmi důležitý plán na rozdělení 154 miliard z Modernizačního fondu. Zajímavě se vyvíjí pozice Česka k bankovní unii – stále říkáme ne, ale to ne je čím dál měkčí. Mnohé státní úřady příští rok nepotěší kontrola NKÚ, níže seznam těch, co se mohou těšit. Speciálně kontrola EET a kontrolních hlášení bude zajímavé člení pro pana premiéra. A na četné prosby právníků přidávám soudničku – dnes o tom, co Radim Jančura může a nemůže za peníze zprostředkovávat.
     
  • Děkuji za podporu a speciálně za to, kolik z vás se po jednorázovém daru rozhodlo pro trvalý měsíční příspěvek!

Ani jednoho migranta znamená více migrantů

Základní politické heslo premiéra Andreje Babiše zní „Ani jednoho migranta“ a je od počátku falešné. Otevřená ekonomika s dlouhodobě nízkou nezaměstnaností ekonomickou migraci samozřejmě potřebuje. Proto jde potichu na vládu změna kvót pro ekonomickou migraci, což se dnes reguluje maximálním počtem žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání či žádostí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo žádostí o zaměstnaneckou kartu.

Ministerstvo vnitra navrhuje tyto základní změny, nejdůležitější je asi navýšení kvóty pro Ukrajinu a Filipíny.

  1. Navýšit kvótu pro náběr žádostí v rámci vládnou schváleného programu Program kvalifikovaný zaměstnanec na zastupitelských úřadech v Manile a v Minsku.

  2. Zrušit tzv. zbytkovou kvótu pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty mimo vládou schválené programy na zastupitelských úřadech ve Lvově, v Dillí a v Nursultanu.

  3. V řádu desítek žádostí navýšit (a sjednotit) kvóty pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty v Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a Programu klíčový a vědecký personál na celkem 28 zastupitelských úřadech, aby každá kvóta činila minimálně 60 žádostí ročně.

Navýšení by měl doznat i počet žádostí o zaměstnanecké karty. V uplynulém roce došlo například ke značnému zvýšení zájmu zaměstnavatelů o pracovníky z Egypta, především specialisty v oblasti informačních technologií.

Navýšení kvóty pro náběr žádostí o zaměstnanecké karty v Programu vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a Programu klíčový a vědecký personál bude na celkem 28 zastupitelských úřadech (Abudža, Addis Abeba, Akkra, Alžír, Ammán, Bagdád, Baku, Bangkok, Bejrút, Damašek, Erbíl, Islámábád, Jakarta, Jerevan, Kábul, Káhira, Lusaka, Minsk, Nairobi, Nursultan, Rabat, Sarajevo, Skopje, Taškent, Tbilisi, Teherán, Tunis a Ulánbátar), aby každá kvóta činila minimálně 60 žádostí ročně.

Takže si to ještě jednou zopakujme s panem premiérem: „Ani jeden migrant!“

Plán pro 154 miliard z Modernizačního fondu

Ministerstvo životního prostředí konečně vytvořilo jízdní řád pro rozdělení peněz z Modernizačního fondu 2021-2030. Zařadí se tak vedle operačních programů financovaných z fondů Evropské unie. Určen je pro podporu investic vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů a financován je z příjmů z dražeb emisních povolenek.

Co je důležité: samozřejmě finální cifra a jak bude dál rozsekána.

  • „V tuto chvíli odhadujeme alokaci na přibližně 154 mld. Kč na celé období 2021–2030. Indikativní podíl jednotlivých programů, uvedený v již zmíněné tabulce, se v průběhu času může měnit v závislosti na změně celkové alokace i reálných potřebách v jednotlivých segmentech. První tři programy považujeme za klíčové ve vztahu k dosažení stanovených cílů. Z pohledu alokace budou proto hrát dominantní roli a jejich podíl odhadujeme na 78 % z celkové alokace.“

Neméně důležité bude, jak se podaří Modernizační fond zkombinovat s dalšími nástroji, především eurofondů. Určitě na Modernizační fond budou muset být navázány:

  • Operační program Životní prostředí (OPŽP podporuje energetické úspory a obnovitelné zdroje energie u veřejných budov a infrastruktury)
  • Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (z OPTAK se poskytuje podpora podnikatelům na realizaci energetických úspor a rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve všech regionech kromě Prahy)
  • Fond pro spravedlivou transformaci (smyslem fondu pro spravedlivou transformaci je především zmírňování dopadů procesu transformace k uhlíkově neutrální ekonomice v regionech, kde má dopad nejvýznamnější důsledky)
  • Integrovaný regionální operační program (IROP podporuje čistou mobilitu v segmentu veřejné dopravy)

Každý z programů níže v tabulce stojí za rozebrání. Tak snad se to objeví v médiích. Pokud jako u Národního plánu obnovy ne, alespoň bude dost zajímavého materiálu na deset dalších pokračování newsletteru.

Čím dál měkčí ne bankovní unii

Ministerstvo financí a ČNB připravily další aktualizaci české pozice k bankovní unii. V Česku panuje obsese přijetím či nepřijetím eura, ale mnohem důležitější je mít vhodně zvolenou pozici k bankovní unii, která vznikla v EU po finanční krizi.

Pro Česko bez eura byla dosud nepříliš výhodná, protože není dobudovaná - nějakým způsobem funguje jen jednotný bankovní dohled, jednotné řešení bankovních krizí, není však nejkontroverznější společné ručení vkladů.

I nová zpráva doporučuje ne, ale je čím dál slabší. Jednak se podepsala na bankách pandemie a zpráva přiznává, že bude třeba ještě dalšího vyhodnocení, jak si finanční sektor poradí. Ale přesto zpráva říká zatím stále ne společnému jištění.

  • „Bankovní sektor ČR lze dle vyhodnocení vybraného souboru indikátorů i nadále charakterizovat jako stabilnější ve srovnání s řadou jiných členských států EU. Vyhodnocení indikátorů nesměřuje k doporučení, aby ČR usilovala o vstup do bankovní unie. S určitým časovým odstupem bude nezbytné tuto dílčí analýzu aktualizovat.“

Mění se ovšem i samotná bankovní unie. Bulharsko a Chorvatsko vstoupily do ERM II a v souvislosti s tím také do bankovní unie, přičemž tyto kroky jsou motivovány jejich cílem vstoupit v nejbližším možném termínu do eurozóny. Některé další země analyzují přínosy či naopak nevýhody případného vstupu do bankovní unie bez současné ambice přistoupení k eurozóně. Ve Švédsku a Dánsku byly v tomto kontextu v roce 2019 dokončeny a zveřejněny hodnotící studie. Podstatný je i brexit, kdy odchod finančního lídra neeurového klubu hodně změnil pravidla hry. Což se diplomaticky ve zprávě opisuje: „Vedle postupu dalších členských států ve vztahu k účasti v bankovní unii může být pro ČR určitým faktorem v hodnocení dopadů případného vstupu, anebo setrvání mimo tento blok, také vnímání ČR některými účastníky trhu.“

Přestože relevance bankovní unie tak zjevně stoupá, zpráva zatím radí vyčkávat a vyhnout se zatím platbám do společného fondu:

  • „S účastí v bankovní unii by byl spojen přístup k mnohonásobně větší kapacitě společného fondu (SRF), ke kterému bude navíc brzy zaveden i jistící mechanismus, a pro instituce z ČR povinnost odvodu nižších příspěvků než do fondu národního. Naopak proti vstupu nadále hovoří přesun významných kompetencí z národního orgánu (ČNB) na SRB a z toho vyplývající riziko marginalizace zájmu ČR na zachování finanční stability v ČR v rozhodování SRB, a to jak v rozhodování o řešení krize na území ČR obecně, tak o tom, zda by byly použity prostředky společného fondu, a dále povinnost podílet se na financování možných budoucích krizí bankovních sektorů v jiných státech formou budoucích dodatečných odvodů do SRF.“

Zpráva je nicméně o poznání méně kritická než ty předchozí. Je to logické. Nikdo neví, co pandemie udělá s tuzemským bankovnictvím a navíc je zjevné, že neeurový klub slábne a v rámci něj ještě slábne speciální klub mimo bankovní unii.

Komu se koukne Nejvyšší kontrolní úřad na zoubek?

A je tu výsledek každoroční losovačky, před kterou se klepou skoro všechny státní a veřejné instituce – plán kontrolních akcí NKÚ na další rok.

Černého Petra si vytáhlo například ministerstvo zahraniční či obrany. Oboje bude zajímavé, na zamini toho asi bude plejáda, na obraně jde NKÚ výslovně po Vojenském historickém ústavu:

  • „Prověřit, zda Ministerstvo obrany hospodaří s majetkem a peněžními prostředky státu v rámci plnění úkolů Vojenského historického ústavu Praha účelně, hospodárně, efektivně a v souladu s právními předpisy.“

Lodě na Lipně by se měly také dobře zazimovat, neboť se NKÚ podívá Ředitelství vodních cest na „podporu rekreační plavby“.

Pozdvižení by mohlo být z prověrky Státní správy hmotných rezerv, která se nešťastně předvedla během pandemie, ale to nemusí být ještě konec příběhu.

Nehezké věci se jistě také dozvíme o Integrovaném informačním systému státní pokladny. Výživná bude i prověrka PPP na nikdy nedokončené dálnici D4.

Vpravdě výbušná bude kontrola pořizování střeliva a munice ministerstvem obrany.

A pan premiér s paní ministryní financí se jistě těší na kontrolu:

  • „Plnění příjmů státního rozpočtu v souvislosti se zavedením kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb.“

Nejvyšší správní soud versus zprostředkovatel Jančura

Čtenáři z řad právníků si píší o právnické kauzy. Dobrá, v newsletteru budou tedy i soudničky.

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost, která překračuje jen jednu byznysovou potíž podnikatele Radima Jančury. Může změnit i celý zprostředkovatelský segment nejrůznějších brigád v zahraničí.

Před dvěma lety opavský inspektorát práce dal Jančurově Student Agency pokutu 90 tisíc, že pod rouškou kulturních výměn zprostředkovává studentům práci v zahraničí a bere za to peníze. O co šlo: Sice se to jmenovalo „kulturně výměnný program“, ale šlo o práci na farmách, místo pracovního týdne to byla „praxe“ a místo výplaty „kapesné“.

U krajského soudu v Brně se pak rozeběhla pozoruhodná pře, co je a co není práce, zároveň se tam probraly třeba i náležitě veškeré aspekty wwooferství, což výpomoc na ekofarmách. Nicméně i krajský soud toto léto řekl, že takto ne.

A nyní Barbara Pořízková na NSS vše shrnula a řekla, že jednoznačně zde platí § 58 odst. 2, věta druhá, zákona o zaměstnanosti:

  • „Zprostředkování zaměstnání mohou agentury práce provádět bezplatně nebo za úhradu, včetně úhrady, při které je dosahován zisk. Při zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováváno, požadována úhrada.“

Jančura se samozřejmě rozčiluje a jeho právníci tvrdí, že „povede k hromadnému ukončování zprostředkování kulturně-výměnných pobytů“. Soudkyně mu odpovídá, že si lze představit skutečné kulturně-výměnné pobyty, které nejsou skrytou prací a paragraf neporušují.

Komentáře

"Místo aby střet o státní rozpočet byl pro premiéra tou nejtěžší zkouškou roku proti dokonale sešikované opozici, zase se mu z přijímání jízdního řádu státních financí povedlo udělat turecký trh." 
Rozpočtoví užiteční... pomocníci. Babiš už zase za erární miliardy nakupuje opozici

 

"Místo čtvrtého operátora a levnějších tarifů jen posílila velká trojka a u Petra Kellnera bouchá šampaňské. Když nezvládá kabinet ani aukci za pár miliard, jak by se mu mohlo povést správně nastavit soutěž na mnohem větší projekty?" 
Aukce kmitočtů skončila fiaskem. Jak tento stát chce zvládnout soutěž na Dukovany?

 

"Po masivních oslavách 17. listopadu minulý rok nyní přichází naopak to nejhubenější připomínání – v době koronavirové pandemie není možné uspořádat ani tradiční akce. V něčem je to ale i příležitost: minulý rok při připomínce 30 let od pádu komunistického panství zaznělo spousta velkých slov a závazků k demokracii a právnímu státu. Co konkrétně to ale znamená o rok později mezi stovkami umírajících denně, společnosti uvězněné ve svých bytech a ekonomice v hluboké recesi?"
Ti, kdo nevyhlíží budoucnost, jsou odsouzeni si ji zopakovat

 

"Z Polska a Maďarska se stali radikálové - společnými silami zablokovali evropský rozpočet. Bytostným zájmem Česka a Slovenska se stává to nejtěsnější spojenectví a snaha ukázat Evropě vlídnější tvář Visegrádu."
Je čas obnovit Česko/Slovensko. Uvnitř unie. Budeme toho ale schopni?

Co číst

Jak podpořit newsletter

Konec newsletteru. A pro vás tradiční možnosti:

Doporučuji zvolit kombo.

A těším se příští týden.

David Klimeš

 

Twitter
Facebook
Instagram
Website
Email
LinkedIn
Copyright © 2020 David Klimeš, All rights reserved.


Chcete změnit zasílání newsletteru?
Můžete ho změnit nebo zrušit.

Email Marketing Powered by Mailchimp