Copy
Otevřete si email v prohlížeči.

Česko uprostřed ekologické katastrofy

Média si všimla nedostatku srážek a spodních vod. Nejde o žádnou novinku, v Česku je extrémní sucho už pátým rokem. Především se ale nejedná jen o nedostatek vláhy, sucho je pouze jednou z časovaných bomb v české přírodě.

Bez jakékoliv mediální zmínky se obešlo na konci roku vládní schválení alarmující výroční Zprávy o životním prostředí za rok 2018 (novější zatím nemáme), stejně tak nikoho nezajímá její aktuální schvalování zákonodárci. Přitom nejde ani tak o zprávu o životním prostředí, jako spíše o zprávu o ekologické katastrofě.

Zmíním jen několik bodů, které vypíchl z obsáhlého textu senátor a předseda výboru s gescí životního prostředí Zbyněk Linhart. Tak jedeme na to:
Emise skleníkových plynů na obyvatele jsou u nás čtvrté nejvyšší v EU28;
13,8 procent obyvatel vystaveno nadlimitní celodenní koncentraci prachu (severní Čechy, Ostravsko);
na kanalizaci zakončenou ČOV stále nepřipojeno 17,6 procent obyvatel, což je potenciální zdroj znečištění vodních toků;
o 8,4 procenta meziroční zhoršení jakosti vod ve volné přírodě nevhodné ke koupání (ze 14,7 procent na 23,1 procent);
mezi lety 2012 a 2018 v důsledku těžby úbytek 27,7 tisíc hektarů lesů (tedy ještě před kůrovcovou kalamitou);
od roku 1982 poklesl počet ptáků zemědělské krajiny o 33,5 procent, lesních druhů ptáků o 9,9 procent;
zhoršení zdravotního stavu českých lesů (u jehličnanů starších 60 let bylo 76,6 procent poškozeno na více než čtvrtině koruny);
od roku 2013 pokles podílu přirozené obnovy lesů z 23,5 procent na 16,1 procenta (podíl listnáčů stále nedosahuje ani doporučené skladby lesa - 35,6 procent - stanovené Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa), to vše opět ještě před kůrovcem;
podíl obnovitelných zdrojů na celkové domácí materiálové spotřebě pouze 14,4 procent, což je třetí nejnižší podíl v EU28;
spotřeba minerálních hnojiv na hektar – téměř 120 kg/ha – třetí největší v EU...

Myslím, že dál to není nutné vypočítávat. Tady opravdu nepomůže jen to, že si pouze jako každé jaro všimneme obvyklého nedostatku vody a zavěštíme si, že budou vyschlé studny.

Aby rozsah současné ekologické katastrofy byl ještě jasnější, připojuji ze zprávy naprosto tragické dlouhodobé trendy ohledně krajiny, vody, půdy, ptactva, energie či odpadů. Grafické symboly jsou asi snadno pochopitelné...

Zadřená mimořádná okamžitá pomoc

V mnoha městech nechalo ministerstvo práce vylepit plakáty propagující mimořádnou okamžitou pomoc. MPSV dokonce zveřejnilo tiskovou zprávu „MPSV zlepšilo dostupnost mimořádné okamžité pomoci (MOP), žádostí v krizi přibývá“, kde se pochválilo, že „zjednodušilo způsob žádání o MOP, zcela elektronizovalo podání a odstranilo testování majetku žadatelů vyjma finančních prostředků na bankovním účtu.“ Výborně, doufejme, že už to bude lepší.

Protože distribuce pomoci dosud reálně nefungovala. Jedna děsivá statistika: Chybovost formulářů žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc mezi počátkem března a počátkem května byla 90 procent!
Tady člověk nemusí být profesor behaviorální ekonomie, aby viděl, že se tu zjevně efektivně nepotkává nabídka s poptávkou.

Mimořádná pomoc by nyní přitom měla být velmi rychlá dávka, aby stát těm, co padnou v krizi opravdu nenadále až na dno, mohl bez velkého papírování pomoci udržet domácnosti až 50 tisíci korunami pomoci. Ze statistiky však vyplývá, že drtivá většina žádostí se ministerstvu a úřadům práce stejně nezdála a vyjmenovává, jak žadatelé nedoložili účty za internet.

Takže v nejkrizovějším dvou měsících se na této dávce přiznalo jen 11,6 milionu! To není kapka v moři. To je jedno velké nic.

Přitom funkční a rychlá MOP by byla velmi účinným protikrizovým nástrojem. Zastávám dokonce názor, že se prostřednictvím MOP mohly velmi snadno a jednoduše vyřešit spory o odškodné za zavřené krámy – než s tunou papírování po pětistovce denně poslat živnostníkovi za tři měsíce 50 tisíc, tak se mu může 50 tisíc poslat rovnou dle existující dávky. Vždyť je výslovně určena i na vážné mimořádné události jako jsou živelní pohromy. A koronavir se ukázal jako opravdu vydatný živel.

To je ale samozřejmě jen idealismus, protože jak známo, Česko poskytuje širokou plejádu dávek, na které sice teoreticky máte nárok, ale prakticky vám je nikdo nedá, když je nejvíc potřebujete...

Počty Čunka Dobyvatele

O peripetiích okolo životního snu zlínského hejtmana Jiřího Čunka – tedy nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích – zde pravidelně informuji. Ač hejtman nemá potřebné pozemky a finance, opět dosáhl další mety. Podruhé protlačil svůj záměr za několik miliard zlínským zastupitelstvem, protože první prosincové partyzánské schvalování se nelíbilo ministerstvu vnitra.

Během květnového hlasování se hejtman hned dvakrát předvedl jako opravdu fascinující počtář.

Nejprve při skládání „nemocniční většiny“. Opět to prošlo nejtěsnější většinou a Čunek kvůli tomu už zcela zdevastoval krajskou koalici. Sice anoncoval, že to bude jen „technické“ hlasování, kde nečeká problémy. Ale sám dobře věděl, jak těžké bylo těsnou většinu 23 zastupitelů z 42 přítomných najít. Na podzim se obešel bez podpory koaličního ANO a rozštípl opoziční ČSSD, když pro nemocnici hlasoval oranžový Lubomír Vaculín. Nyní rozštípl i koaliční ODS. Ve Zlíně už fakticky žádná koalice není a hejtman nechává hlasovat své osmimiliardové návrhy jen tehdy, když má v kapse dost hlasů, jedno z jakých stran.

To by ale mohlo snad být bráno ještě jako politika, byť tedy dost divoká. Horší je Čunkovo počítání peněz. Na námitky kritiků, zda si může kraj dovolit takovou investici, hejtman odpověděl: „Všichni pořád vidí svůj domácí rozpočet, kde když si vezmou úvěr, tak musí přemýšlet, jestli nebudou nemocní, neztratí zaměstnání nebo někdo neumře, zda si to sousto mohou dovolit. Kraj prostě neumře, neumře ani stát, ani obec. Byť se ta investice zdá gigantická, tak náš rozpočet je 14 miliard korun.“

To je ovšem hodnocení krajských financí hraničící s šířením poplašné zprávy. Krajské rozpočty jsou z drtivé většiny jen průtokový ohřívač již předem alokovaných peněz, Zlínský kraj není výjimkou. Čunek nemá žádných 14 miliard. Ve skutečnosti může v tomto roce hýbat jen s 637 miliony korun na investiční akce kraje a i ty už má zazávazkované. Ptát se, kde kraj vezme po mnoho let stovky milionů na splácení obřího úvěru, je tedy zcela na místě. Stejně tak není jasné, jak zastupitelé mohli podpořit hejtmanovu tezi, že miliardou se na akci bude podílet zlínská krajská nemocnice prodejem starého areálu. Tady se hejtman trochu zamotal v časoprostorové smyčce a měl by vysvětlit, kde bude uskladňovat pacienty, pokud se tedy stará nemocnice prodá, aby se mohla několik let stavět nová.

Pan hejtman si je ale zjevně tak jistý svou vládou nad krajem, že se svými přáteli ze Starostů a z okruhu Penty předkládá zastupitelstvu návrhy, které jsou na hraně hlasovatelnosti.
Všichni členové vládní zlínské „nemocniční koalice“ by si tedy alespoň měli dobře nastudovat § 159 OZ: „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“

908 digitalizací

Na vládu jde velmi zajímavý sumář toho, co se zvládlo v projektu Digitální Česko. Když jsem před rokem psal, že se premiérovi digitalizace nedaří, rozlobeně mi psal, že má „770 konkrétních záměrů“.
Tak už jich není 770, míříme k tisícovce. „V rámci konsolidace záměrů bylo identifikováno či zaktualizováno 908 záměrů. Tyto záměry pokrývají všechny tři dokumenty programu Digitální Česko, jeho 17 cílů a 125 dílčích cílů,“ píše se ve zprávě, kterou mám k dispozici.

Záměry jistě chvályhodné, ale provedení vázne. Trochu smutné je tak procentuální hodnocení, jak moc jsou hotové jednotlivé projekty.

Digitální služby ve zdravotnictví: 5 procent. Portálové řešení elektronického zdravotnictví: 10 procent. Informační portál pro cizince: 10 procent. Portál občana: 60 procent. Prezentace životních událostí: 40 procent. Rozvoj datových schránek: 40 procent. Elektronické podání: 50 procent. Monitorovací systém eurofondů: 10 procent. Elektronizace vybraných služeb: 40 procent...

Nepochybně se mnohé povedlo a daří, ale koronavirová krize nám ukázala, že reálná koncová komunikace státu s občanem se limitně blíží nule.

Prezident si všiml koronaviru

Prezident Miloš Zeman byl během koronavirové krize skoro neviditelný a tak mu poradci mu asi poradili, že to není úplně dobrá prezentace.

Takže Pražský hrad po odeznění nejhorší fáze pandemie jde nyní neohroženě na věc. Prezidentský fond, respektive zcela přesně Nadační fond Prezidenta republiky Ing. Miloše Zemana, si změnil stanovy a probudí se z hibernace. Poslední aktualita fondu je zatím z roku 2014.

Nově bude účelem vedle umořování státního dluhu a pomoci dětem i cíl „přispět k ochraně osob postižených důsledky pandemie koronaviru, které se s ohledem na svůj věk nebo zdravotní stav s těmito důsledky jen obtížně vyrovnávají“. Jak na to? „Nadační fond nediskriminačním způsobem a na základě průzkumu konkrétních potřeb poskytuje účelově určené nadační příspěvky zejména osamělým seniorům a registrovaným zařízením pečujícím o seniory nebo o osoby zdravotně postižené.“

Je tedy škoda, že prezident zjistil až se tříměsíčním zpožděním, že se Českem přehnala pandemie, když jiné hlavy států se v okolních zemích předháněly, jak pozvednout morálku obyvatel. Ale zase lepší pozdě, než nikdy...

Komentáře: Vládní pomoc drhne, kultura taky a krach státních maturit

Pomoc stojí, vláda jede. Je čas zastavit tiskovky a začít „makat“ na detailech. Vládní pomoc začíná být už trochu moc přezdobená. Spíš než další nové programy potřebujeme, aby dobře fungovaly ty už ohlášené. Zatím dost drhnou.

Seberte ministrovi kultury hračky, aby už nemohl srážet hlavy. Finále trapné frašky s odvoláním Jiřího Fajta z čela Národní galerie ukazuje, že kultura potřebuje kromě peněz hlavně nezávislost.

Po povinné matematice nastal čas se rozloučit i s celou státní maturitou Snaha nacpat všechny středoškoláky do jednoho pytle zkrachovala. Místo cepování bude lepší je během studia něco opravdu naučit. A také začít trochu věřit školám.

Češi, pomáhání a dobročinnost. Zdánlivě apolitické téma, podle mě ale vůbec. Nejen kvůli krizi, ale i kvůli letité neschopnosti českého státu efektivně a rychle pomáhat.

A teď budete platit!

Tady vždy nabízím k podpoře nějakou podle mě důležitou neziskovku či projekt.
Česká vláda chce vyvíjet vakcínu proti koronaviru. Tak pošleme peníze raději tam, kde se opravdu něco může zadařit - vědecké nadaci Experientia.

Přihlaste si odběr newsletteru.
Čtěte, doporučujte, pište mi tipy a polemiky. Starší vydání v archivu.

Tak zase za týden!

Twitter
Facebook
Instagram
Website
Email
LinkedIn
Copyright © 2020 David Klimeš, All rights reserved.


Chcete změnit zasílání newsletteru?
Můžete ho změnit nebo zrušit.

Email Marketing Powered by Mailchimp