Copy
Otevřete si email v prohlížeči.

Oslava státního svátku může začít

Je dobře, že prezident Miloš Zeman na státní svátek nešetří vyznamenáními. Skvělých osobností má tato země dost.

Ale především u podnikatelů je třeba vědět, jak se ke sluchu pana prezidenta dostali. Jedním z vyznamenaných podnikatelů je i sedmdesátiletý průmyslník Rudolf Ovčaří, někdejší majitel Třineckých železáren a České zbrojovky.

Tak se na chvilku vraťme do předvolební prezidentské kampaně, kdy najednou obrovskými prostředky začal disponovat spolek Přátelé Miloše Zemana. Prezident pak zveřejnil údajný seznam sponzorů v přímém přenosu předvolební debaty a tam byla i jména Gucký či Haratka, která jsou blízká Tomáši Chrenkovi, dnešního vládce ocelového srdce Slezska. Nyní muž, který Chrenka do železáren kdysi přivedl, dostává vyznamenání.

Je to vlastně hodně podobné, jako když v roce 2016 prezident ocenil Štěpána Popoviče, který zase stvořil Kellnera, další dnešní oporu Hradu.

Dalším vyznamenaným podnikatelem bude Vladimír Plašil, majitel brněnské strojírenské skupiny Alta. Její zástupci jsou častými hosty v prezidentských obchodních misích na východ. V Rusku za dozoru Zemana podepsali několik kontraktů. Plašila najdeme například v kauze ovlivňování mýta, kdy z nepochopitelných důvodů posílal milióny matce lokálního politika ANO Jiřího Švachuly. A Alta vlastnila i TOS Kuřim, kam prezident zavítal a člen dozorčí rady hned poslal 300 tisíc Straně práv občanů Zemanovcům.

A když už jsme u Zemanovců – což je po Přátelích druhý hradní penězovod. Zde je vhodné připomenout i dalšího obvyklého hosta prezidentských obchodních cest – Adamovské strojírny. Možná si ještě někdo vzpomene, že se tato firma mihla v kauze sponzoringu Zemanova okolí s napojením na Putinova právníka.

A když se podíváme na dary politicky zcela mrtvé Straně práv občanů Zemanovci, tak narazíme na aktuální pozoruhodnou dvousettisícovou štědrost firmy Aplis Online. A za jí je jméno Petera Petkova Stancheva a to už jsme zase zpět v pavučině okolo Adamovských strojíren.

Zdá se, že tedy vše nadále funguje tak, jak si Hrad přeje, nikoho už financování Hradu ani příliš nezajímá, což mi přijde nepochopitelné.
Takže oslava státního svátku může v klidu začít.

Co nejakčněji proti korupci

Na vládu míří Akční plán boje s korupcí na rok 2020, ještě není veřejný, ale pár lidí už v Praze pobavil, respektive poděsil.

Rok 2019 sice v protikorupčním tažení už asi nejde překonat potom, co s pozoruhodným zdůvodněním státní žalobce zastavil trestní stíhání v dotačním podvodu premiéra a okolí. Nicméně i příští rok by to mělo být na protikorupční frontě horké.

Už roky žádné ze 14 doporučení Protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO) nedokážeme plně začlenit do našeho právního řádu, což už je neúnosné.

Ale rozhodně to neznamená, že něco přijmeme. Ministryně spravedlnosti vzkazuje, že na jednotlivá doporučení GRECO nedá, chce, aby bylo u jednotlivých oblastí po jejím, a to především u nových pravidel pro státní zástupce: „Jakkoliv je politický spor o stanovení vybraných parametrů u návrhu novely zákona o státním zastupitelství velmi intenzivní a je doprovázen uplatňováním celé řady poslaneckých iniciativ. Vláda České republiky včetně Ministerstva spravedlnosti je přesvědčena o potřebě přijetí komplexního vládního návrhu, nikoliv dílčích novel řešících požadavky GRECO nedostatečným způsobem.“

Započne se také práce na etických kodexech obou komor parlamentu. Tak doufejme, že se do něj dostane alespoň zákaz nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků. Na to máme sice už paragraf, ale čím dál více zákonodárcům je to třeba opakovaně připomínat.

Zdaleka nejzajímavější ale bude záměr se kouknout na korupci v jednotlivých sektorech: „V roce 2020 budou zpracovány sektorové analýzy korupce v oblastech exekucí, energetiky, telekomunikací a dopravy, jejichž příprava, včetně sběru dat, byla započata v roce 2019. Jednotlivé sektorové analýzy by měly ve své první části popsat konkrétní typy aktérů (veřejných i soukromých), kteří v daném sektoru vstupují do vzájemných vztahů, a zjednodušeně popsat tyto vztahy. Nad takto vytvořeným základem by měla být uskutečněna analýza korupčních rizik dle standardních metod řízení rizik.“

Vláda tak snad využije veškeré své zdroje a s problematikou exekucí si nechá poradit od okolí pana prezidenta, které se nějaký čas exekučním byznysem živilo. S energetikou rád poradí ČEZ. Telekomunikace by mohla obstarat jedna významná finanční skupina a nad dopravou by se mohlo sejít konsorcium dopravců, kterým stát nyní platí pozoruhodně vysoké miliardové faktury za dorovnání jízdného.

A tím by se mohl tuzemský boj s korupcí definitivně uzavřít.

Důchodová reforma je nutná

V Česku pořád přežívá mýtus, že důchodová reforma není vlastně nutná. Důchodový účet je v cyklickém přebytku, tak co.

Proto jeden demografický výhled z publikace Eurostatu Ageing Europe – looking at the lives of older people in EU (v Česku bohužel zcela bez odpovídající medializace).

Graf ukazuje, kolik práceschopných (15-64 let) může vydělávat na důchody těm, kterým je přes 65 let. V roce 1990, kdy vznikal polistopadový důchodový systém, to bylo jednoduché a dalo se odůvodnit, proč Česko jde cestou extrémně silného průběžného pilíře – na penzi jednoho seniora totiž platili pojištění zhruba čtyři práceschopní. Nyní to už jsou jen tři. A v roce 2050 na vrcholu seniorské demografické vlny to budou jen dva. Některé evropské státy jsou na tom ještě hůře, ale často mají už alespoň trochu reformované penze. To Česko stále odkládá.

A kdo tvrdí, že stačí jen mírné parametrické změny, tak ať rovnou řekne, zda chce platit sociální pojištění 50 procent, snížit státní penzi na žebračenku, nebo odsunout věk pro odchod do důchodu tak, aby se ho nikdo nedožil.

Celá publikace by stála za velké zpracování v českých médiích. Kromě známých věcí jsou varující i další srovnání s okolní Evropou: Třeba zdravotní, kdy se v Česku nelepší na rozdíl od naděje na dožití délka života ve zdraví. Nebo pracovní, kdy s věkem pro odchod do důchodu hned opouštíme pracovní trh. Ale i další, ze kterých shodně vyplývá, že tento stát nedokáže seniorům zajistit podmínky pro aktivní, zajištěné a pozitivní stáří.

Na zdraví!

Nikdy jsem nepochopil, proč má stát vlastnit pivovar. Vždy jsem si to vykládal tak, že až postihne národ zase nějaká pohroma, vláda nakáže, aby se Budvar roztočil zdarma všem pro útěchu.

Ale nevěděl jsem, že to není jediný pivovar, který stát vlastní.

Jen výjimečně se stává, aby vládní nominační výbor někoho odmítl do orgánů státem ovládaných organizací. U Pavla Zemánka do společnosti Jihomoravské pivovary se tak však stalo.

Už jen zápis z jeho neúspěšné prezentace zní děsivě: „Jako pozitivní hodnotí ukončení soudního sporu s Arcibiskupstvím olomouckým, na druhé straně však došlo k eskalaci sporů s nájemcem objektu pivovaru, ukončení výroby piva a k blokaci areálu pivovaru ze strany nájemce.“

Takže nejen že se ve vyškovském pivovaru nevaří, ale ještě se stát vysiluje soudními spory a nájemce mu blokuje areál. Takže ho nemůže využít ani stát, ani město. Ale lidi v představenstvu a dozorčí radě stát platit dál umí.

Kolik takových společností stát asi vlastní?

Komentáře: Metál pro Klause, Johnson postupuje prohrami vpřed a krach předškolní péče i rozpočtu

  • Klaus? Nikdy! Vyznamenání pro exprezidenta pohltila kulturní válka.
    Každý další den závěrečné epochy Klausova veřejného života ničí jeho odkaz víc a víc. Není to ale důvod, proč by neměl být oceněn za své předchozí zásluhy. K svátkům patří velkorysost, přejme mu ten metál.

 

  • Brexitář Johnson si vyvztekal své. Historie ale ocení Mayovou
    Boris Johnson se nekonečnou sérií porážek prokousal až ke konci brexitové ságy. Za vítězství byl ale ochoten zaplatit příliš mnoho - rozvrátil stranu i Británii.

 

  • Stát proti sobě poštval učitelky a chůvy. A děti se ptají, kdy už bude líp?
    Pokud má státní kasa miliardy na to, aby studentům a penzistům nadělila jízdenky za babku, musí v ní být peníze i na předškolní péči. Kašlat na děti, které demonstrovat a volit hned tak nepůjdou, je ale samozřejmě levnější.

 

  • Na české politiky potřebujeme švédská pravidla schvalování rozpočtu.
    Rozpočet nemá být předem udělený zápočet, ale pro vládu ve sněmovně tou nejtěžší zkouškou roku. Ale v Česku se sněmovna dobrovolně degradovala do jakéhosi přívěšku vlády, štěká, ale nikdy nekouše.

A teď budete platit!

Nakonec nabízím zase k podpoře nějakou z mého pohledu důležitou neziskovku.

Nejdražší je darovat svůj čas. Někdy nechceme, někdy to nejde. Dobrovolníci Maltézské pomoci darovali v minulém roce přes 15 tisíc hodin času stovkám starých, hendikepovaných klientů, ale třeba se i sympaticky snaží o propojování starých s mladými.

Pokud chcete přispět, můžete.

Přihlašte si odběr newsletteru, sledovat mě můžete na sítích. A moc děkuji - myslel jsem, že newsletter si přihlásí pár jednotlivců, ne hned stovky lidí a některé věci si pak přečtu ještě i jako exkluzivní zjištění v médiích. :) Tak zase za týden. A pěkný svátek!

Twitter
Facebook
Instagram
Website
Email
LinkedIn
Copyright © 2019 David Klimeš, All rights reserved.


Chcete změnit zasílání newsletteru?
Můžete ho změnit nebo zrušit.

Email Marketing Powered by Mailchimp